Óčko

  • Technickou správu Facebookových stránek Óčka zajišťuje společnost La perf.

    Pokračovat na facebook stránky TV ÓČKO
  • Články
  • Pořady
  • Soutěže
  • Charts
  • Živě
  • Velký rozhovor s Voxelem o muzice i životě: „Kdybych nebyl u porodu, připadal bych si jako srab“

    16. května 2017 16:18
    Vašek Lebeda aka Voxel našel svojí životní i muzikantskou cestu, na které je šťastnější, než kdy předtím. Kdo, nebo co za to může? A na co se můžeme těšit? Přečti si jeden z nejobsáhlejších a nejotevřenějších rozhovorů s Voxelem!

    ČTI TAKÉ: ÓČKO SLAVÍ 15 LET A ROZJÍŽDÍ ANKETU O NEJLEPŠÍ CZ/SK KLIP! ZAPOJ SE DO HLASOVÁNÍ!

    Vašek Lebeda s rodinou

    Vašek Lebeda s rodinou

    Co je ve tvé tvorbě nového?

    Dlouho jsem nic nevydal. Byl jsem trošku „přehraný“ a nechtěl jsem na sebe vytvářet tlak, aby mě to nepřestalo třeba úplně bavit, protože to by byl nevětší průser! Cítil jsem, že je čas se trochu utlumit, dát si oraz, takže jsem pár měsíců nekoncertoval a dva měsíce jsem vůbec nehrál a cítím, že mi to strašně prospělo a teď jsem vlastně ready i s novýma písničkama!

    Co plánuješ?

    Ke konci května budu natáčet nový videoklip, nový singl s Daliborem Cidlinským, což je skvělý producent, který dělá třeba Xindla, Slzu, nebo dřív dělal třeba Nohavicu, Tomáše Kluse... Natáčel jsem s ním první desku, ale teď to bude podle mě úplně o něčem jiném, protože už mám jasnou představu o tom, jak to má znít, jak to má vypadat a co od toho singlu chci. Dřív jsem prostě přijel, jak netušící Tomáš do velkého studia k velkému producentovi a nechal jsem to všechno na něm...


    Teď to bude o užší spolupráci?

    Přesně tak! Teď mě to právě baví mnohem víc, diskutujeme, posílám mu třeba písničky, řešíme, jakým směrem to táhnout a vymýšlíme celý koncept společně, což mě baví mnohem víc.

    Kdy nás čeká nějaká novinka?

    První písnička bude venku v červnu. Strašně se těším, až představím svojí novou tvorbu! Do této chvíle jsem dělal všechny věci co lidi znají společně s Pokáčem a cítím, že teď už se nestydím prezentovat i vlastní texty. Jsem hrozně zvědavý, jestli se to bude někomu líbit, nebo prostě lidi budou psát, že to stojí za prd. Jsem připravený na všechno!


    A o čem ta písnička bude? Můžeš něco malinko prozradit?

    Voxel: Je to písnička, která je inspirovaná přechodem přes žhavé uhlíky, kde jsme byli spolu s mojí ženou. Je to vlastně takový lovesong inspirovaný tímhle zážitkem.


    Jak ses vůbec dostal k přechodu přes uhlíky? Jak tě to napadlo?

    Od určité doby, kdy jsem chodil do Plzně na vysokou školu na obor popularizace hudební kultury, mi začaly určité zdravotní problémy a začali mě přepadávat takové stavy, kdy jsem si myslel, že umřu. Rozbušilo se mi srdce, nemohl jsem dýchat a zjistil jsem, že se to všechno děje proto, že se vlastně neřídím srdcem, nebo svojí intuicí, prostě tím, co moje vnitřní já opravdu chce a došlo to tak daleko, že jsem se jednou šel projít k lesům a k rybníkům v Plzni, a začal jsem tam kolabovat, myslel jsem si, že opravdu umřu a že mě najde někdo až za dost dlouhou dobu...

    To zní jako z hororu!

    A to ještě není konec! Na poslední chvíli jsem se vzchopil a vyrazil jsem do čajovny. Cestou jsem míjel knihkupectví a něco mě zavedlo dovnitř a já jsem si úplně spontánně koupil knížku, která se jmenuje Moc přítomného okamžiku.


    Proč právě tu?

    Netuším, asi nějaká intuice! Prostě jsem viděl nějaký obal a tam byl hořící strom. Čapl jsem knihu, zaplatil a šel jsem s ní do té čajovny sám a tam jsem se do ní začetl a vím, že jsem v ten moment zažil jeden z nejnádhernějších stavů v životě. V jeden moment jsem cítil, jako kdyby mi v hlavě něco přecvaklo v tom pozitivním slova smyslu. Já jsem se tam normálně rozbrečel štěstím. Byl jsem tam prostě sám, pil jsem čaj, dával dýmku a četl tu knížku Moc přítomného okamžiku od Eckharta Tolleho a v ten moment se ve mně něco změnilo. Bylo to úplně nečekané.

    Ten stav byl tak nádherný, že jsem si řekl, že ho chci prohlubovat, že ho chci zažívat častěji a že ho chci co nejvíc dostat do svého života, který byl přesně opakem. Byl to prostě stres, dělání něčeho, co mě nebaví, hraní na akcích, kde jsem se necítil dobře...

    Od té doby se to změnilo. Začalo mě hrozně bavit poznávat sám sebe, ať už formou přechodu přes žhavé uhlíky, nebo formou různých autoterapií, kdy vlastně je člověk sám sobě terapeutem, to je třeba metoda ruš, kterou praktikuju já a moje žena.


    Co máte ještě za sebou?

    Další, co jsme zažili a bylo to neskutečně silné, je metoda holotropního dýchání, což je česká metoda, se kterou přišel profesor Grof a ta metoda spočívá v tom, že se člověk pomocí zrychleného dechu a cílené meditace a poslechu většinou hodně hlasité rytmické hudby dostane do stavu, který je podobný stavu při požití LSD.

    Protože profesor Grof dřív pracoval právě s drogou LSD a oni mu to pak stopli, protože ta látka byla zakázaná a on přišel na tady ten způsob, že práce se zrychleným dechem člověku může navozovat podobné stavy, ale není to pro něho nebezpečné. Droga dostane člověka do stavu, kdy si může něco udělat, může se třeba projevit nějaká psychická choroba. Ale u toho holotropního si člověk ten stav navodí sám svému tělu, takže jak jsem to zažil, tak jsem si uvědomil, že tam si člověk nemůže udělat nic špatného, naopak tam řeší různá traumata.


    Ty jsi mluvil o tom, že jsi to podstupoval s ženou. Máte spolu syna. Jak jste spolu dlouho? Co s rodinou plánujete?

    Jsme spolu pět let, teď budeme mít výročí, tak to musíme hezky oslavit. Máme spolu dvou a půlletého synáčka Venouška, který je úplně úžasný. Všem doporučuju, udělejte si dítě, je to supr! Vždycky na mě všichni hledí, jako jestli jsem nezbláznil, ale já si to fakt hrozně užívám. Samozřejmě někdy je to fyzicky i psychicky náročné, ale to, jak je to krásné, milionkrát předčí všechny tyhle těžší momenty.

    Bedr tugedr ❤️ Foto: @fotografkraus #VMV

    Příspěvek sdílený Václav Voxel Lebeda (@voxelofficial),



    Já se i úplně jinak těším domů, že prostě tam mám ty svoje dvě lásky, svoji ženu i synečka. Je hrozně hezkej a když třeba trénuju novou písničku, on si jí pak brouká. Různě mi říká, že by se mnou chtěl na koncert, tak je to hrozně hezký, když jsem u toho jak roste a jak poznává svět a že můžu taky být jeho průvodcem, takže já si to užívám a další miminko, težko říct... My jsme nikdy neplánovali a ani nechceme plánovat, ale já si myslím, že už je možná dokonce i na cestě. Nemáme to nijak potvrzený, ale tak nějak jako cítíme, že už se tak nějak tvoří!

    #JaRodina

    Příspěvek sdílený Václav Voxel Lebeda (@voxelofficial),


    Jste oba byli docela mladí rodiče, kolik vám bylo když se Venoušek narodil?

    Ženě bylo dvacet, dvacet jedna, tak nějak. A mně dvacet jedna.


    Jak jste to takhle mladí zvládali? V téhle době to není úplně typické. Nebo naopak jsi rád, že jsi třeba „předčasně dospěl“?

    Já si nemyslím, že by to bylo až tak atypické, podle mě strašně záleží na tom v jaké společnosti lidí člověk je. Já mám okolo sebe tolik mladých rodin, že mi to přijde úplně normální. Bylo na nás, jestli se rozhodneme si to dítě nechat vzít, což je podle mě ta úplně nejposlednější varianta, ale my jsme se rozhodli, že to přijímáme a že to bude úplně nová životní kapitola. A ona je a je krásná!

    Milovat a bezpodmínečně.. To dá někdy fušku.. Ale ta úžasná duše po mém boku, "má" a hlavně vždy SVÁ Maruška, ta mě to učí každým dnem. Učitelka, inspirace, láska a nekonečná studnice citu, lásky, zkoušek a nádherných momentů. Někdo má ostatní tzv. "na párku" . My se máme "na prstu" zvěčněné barvou v kůži, to nesundáme. A cítím, že ani nikdy nebudeme muset. Jsme manželé, ale svobodní, nepoutáme se.. Ale podporujem cestu toho druhého. Milujeme se, protože.. Protože NIC, láska nepotřebuje odůvodnění. Díky Tobě, Lásko. Díky přátelům a rodině, kteří jsou s námi. Díky počasí, které nám pomohlo dobarvit ten úžasný den! Děkujeme za neskutečně osobité a krásné dary, stejně jste ale pro nás nejkrásnějším dárkem VY a vaše upřímné přátelství. ❤️ manželé Lebedovi zdraví virtuální svět!

    Příspěvek sdílený Václav Voxel Lebeda (@voxelofficial),


    Byl jsi u porodu?

    U porodu jsem byl. Žena ve finále rodila skoro tři dny v kuse, takže porod byl šíleně náročný. Nakonec ji museli vzít na akutního císaře, takže u toho už člověk samozřejmě být nemůže, ale byl jsem první, kdo našeho syna viděl.


    Myslíš si, že je pro chlapa důležité být u porodu nebo ne?

    Z mého pohledu mi přijde jako úplná blbost u porodu nebýt. V té době jsem četl článek o tom, že když chlap viděl ženskou, jak krvácí a jaké zažívá trauma, tak že ho potom míň přitahovala. Mně to přijde nějakým způsobem srabský. Myslím, že si tím člověk dělá pseudoargument pro to, aby tam nemusel být. Tak to navleče na to, že by ho ta žena potom nepřitahovala!


    Když už je teď Vašík trošku větší, tak i s ním určitě i cestujete...

    Chtěl jsem sobě i rodince splnit sen, tak jsem je vzal na pár dnů na Maledivy. Bohužel bylo hezky jenom jeden den, jinak tam byli pořád bouřky, přeháňky a bylo vlastně strašně škaredě na místní poměry, ale Venoušek si zažil svoje čachy, čachy!

    Ještě jednou - DÍKY za BENÁTSKOU!! #benatska2016 #vyaja #tyaja #FestiVály

    Příspěvek sdílený Václav Voxel Lebeda (@voxelofficial),


    Mohl by z Vašíka být jednou muzikant?

    Já si myslím, že bude, protože už teď k tomu má dost silný vztah. Nebyl by den, kdybysme neposlouchali písničky na Youtube, den, kdybychom neměli zapnuté Óčko. Permanentně jsme obklopeni hudbou, i koncerty má hrozně rád a když jdu do zkušebny, abych si třeba něco potrénoval, tak on vřeští do maminy, ať ho tam pustí a ať může být se mnou. „Jéé tatínku, já chci jít s tebou.“ „Venoušku já ale potřebuju něco natrénovat!“ „Jéééé, já tam chci jít!“ Tak ho tam raději pustím a on tam prostě sedí v malým křesílečku a poslouchá, jak tatínek trénuje a zpívá se mnou a různě si nahrává třeba do looperu...


    Doteď jsi spolupracoval textově s Pokáčem. Proč ses předtím styděl za svoje texty?

    Než jsem začal vystupovat pod pseudonymem Voxel, tak jsem psal hodně básničky a chtěl jsem i vydat básnickou sbírku, ale ty básničky byly dost alternativní a já jsem v té době různě experimentoval s drogama, tak tím byly ovlivněné. Měl jsem i složku, kam jsem si psal a chtěl jsem vydat básničky, kdy každá bude psaná pod jinou drogou. Musím říct, že je to dost zajímavé si to i po čase přečíst. Možná, že to fakt někdy vydám...


    Kromě toho jsem právě psal různé básničky do počítače, měl jsem jich třeba sto třicet a pak mi ten počítač s tím vším vyhořel, komplet! Nabíjel jsem ho ve vlaku, dal ho do té vlakové zástrčky a ten počítač mi díky tady tomuhle super systému ve vlaku vyhořel i se všema básničkama. Já jsem z toho byl tak špatný, že jsem na básničky úplně zanevřel a říkal jsem si, že už na to kašlu.

    #tourcosedne

    Příspěvek sdílený Václav Voxel Lebeda (@voxelofficial),


    Postupně jsem zase začal tvořit, ale v té době už jsem vystupoval a dělal společně s Pokáčem, protože ho od začátku považuju za skvělého textaře - za jednoho z nejlepších tady v republice! S Pokáčem jsme našli společnou cestu, která fungovala a do právě tady té cesty nezapadaly ty věci, co jsem si psal bokem.

    Pak jsem si začal postupně uvědomovat, že už i mám sám co říct. Osmělil jsem se, což byla jedna z nejtěžších věcí - zahrát ty písničky svojí ženě, nebo třeba Pokáčovi, protože jsem se hodně styděl, nebo spíš hrozně bál, že mi to zkritizujou a že by mě ta kritika mohla tak ovlivnit. Žena mě naopak hrozně nakopla v tom, že říkala, že je z toho hodně cítit, že to jde ze mě.


    Pak jsem hrál jednou na Trnkobraní jako záskok za Vladimíra Mišíka na jedné z těch velkých stageí. Bylo to totálně boží a pro mě obrovský zážitek. Hrál jsem tam poprvé písničku, která se jmenuje Marie (to je moje žena), a já jsem jí tam vlastně poprvé oficiálně tuhle písničku zahrál a fakt jsem stěží zadržel slzy.

    Zaprvé jsem ze sebe dostal něco, čeho jsem se trošku obával, jestli se jí to bude líbit, jestli to zazpívám dobře, jestli se to bude líbit i těm lidem, protože kdybych hrál písničku pro mojí ženu a najednou okolo mě tisíc lidí bučelo, tak by to asi taky nebylo příjemné, ale tam to zafungovalo úplně nádherně, lidi vytáhli telefony a všichni jimi svítili a pro mě to byl jeden z nejkrásnějších koncertních zážitků v životě! Mám to i zachycený na videu, tak si to strašně rád pouštím!


    Chtěl bys ještě říct něco na závěr?

    Chtěl bych vás všechny pozvat na podzimní turné, které pojedu s cimbálovou muzikou a kdy vlastně se propojíme a přearanžujeme ty moje písničky do tady téhle bandy! Bude nás dohromady osm na pódiu! Hlavně se nebojte, nebude to dechovka, já nejsem fanoušek dechovky, je to prostě něco svižnějšího a propojíme popový svět s tím folklórním.


    VOXEL - KONTINENT (videoklip):





    Související