Něco málo o mně? Tak jo. Jsem Pražanda jako Brno. Miluju hudbu, cestování a dlouhatananananánské procházky.
Hudba je součástí mého života už od malička. Na prvním koncertě jsem byla v klubu na Chmelnici, když mi byly čtyři roky. V pěti letech se mě rodiče pokusili přihlásit na hodiny zobcové flétny, ale s brekem jsem utekla. Vybrečela jsem si roční odklad – v šesti jsem to už zvládla :). O několik let později jsem přešla na příčnou flétnu, ale v tom mě zasáhla puberta (nebo lenost?) a vykašlala jsem se na to. Pět let jsem dělala závodně moderní gymnastiku. S tím byl konec, když jsem se přestěhovala do Finska, kde jsem nějaký ten rok studovala a pak jsem si udělala další studijní výlet - do Kalifornie. Pak jsem se vrátila do Prahy začala jsem pracovat na Óčku a k tomu jsem vystudovala „Agricultural Economics And Management“ na PEF ČZU. Vím, nic moc z oboru ;), ale chtěla jsem studovat v angličtině a ekonomie se neztratí.
Spolupracovala jsem s různými časopisy, pro které jsem občas něco přeložila či udělala nějaký rozhovor. Na Radiožurnálu jsem moderovala hudební pořad Alternativa a pro ČT jsem dělala dramaturgii pořadu Musicblok.
Tady na Óčku jsem vlastně téměř od začátku. Nejdřív jsem plnila hudební přání v pořadu DJ divák, pak jsem moderovala, psala scénáře a dělala dramaturgii hitparády (později t-music chart). A celou tu dobu jsem k tomu točila reportáže, u kterých jsem zůstala. Strašně mě to baví!
Z natáčení rozhovorů mám spoustu zážitků. Např. jeden nejmenovaný zpěvák se dožadoval kadeřníka, že jinak na kameru nejde. Nebo jsem se na RfP nemohla dostat do backstage, kde už byl nastoupený štáb i s Brianem Molkem z Placebo a mě tam ochranka nechtěla pustit. Musela jsem oběhnout celý areál a když jsem vbíhala do šatny, zvukař mi jen podal mikrofon a točilo se. Taky se občas stane, že vám na rozhovor přivedou někoho jiného a nebo si jednou kolega na Pohodě vyžádal na rozhovor komplet sestavu kultovních Wu-Tang Clan, ovšem pak byl kolega „nedostupný“, takže jsem před drsné hip-hopery nastupila já. Je toho hodně a každý další rozhovor je novou výzvou. Ještě pár takových zážitků a bude to na knížku :D.
V létě si ulítávám na in-linech, na kterých jsem totálně závislá a na festivalech. Mezi moje nejoblíbenější fesťáky patří Lollapalooza v Chicagu, Glastonbury, Sziget a Rock en Seine. Z domácích je to pak Colours of Ostrava, který je rok od roku lepší. Prostě hudba je nedílnou součástí mého života a díky Óčku jí jsem ještě blíž. A za to jsem moc ráda!
