4. místo – Něžné vlny
Role obhroublých buranů Čermákovi prostě sednou. V tomto případě se zhostil postavy násilnického otce protagonisty v roce 1989. Zatímco syn Vojta dospívá a učí se o tom, co to je láska, tak jeho otec náležitě buranským způsobem nadává na sověty, domácí politiku a celkovou nanicovatost a neschopnost svého syna, která ho mnohdy vytočí k nepříčetnosti.







