Centrum dopravního výzkumu označuje za agresivní takové chování řidiče, které zvyšuje riziko kolize a je motivováno netrpělivostí, nepřátelstvím nebo pouze snahou o získání času, nebo touhou dorazit k cíli dříve než ti ostatní.
Příčin agresivního chování je ale více a agresorem za volantem se může stát každý z nás. I někteří navenek slušní lidé se po usednutí do automobilu stávají agresivními jedinci. Auto a pocity při jeho řízení jim může kompenzovat některé jejich komplexy a vyvolávat určitý pocit nadřazenosti a moci nad okolím.
„Agresivní chování řidiče je zpravidla selháním jednotlivce. V tomto směru jednoznačně vítáme snahu Ministerstva dopravy, která v rámci připravované legislativní změny zákona o provozu na pozemních komunikacích klade větší důraz na dopravně-psychologické vyšetření,“ říká ředitel služby dopravní Policie Tomáš Lerch.
Agresivita na silnicích není jen problémem našich silnic. Zhruba třetina českých řidičů uvádí, že se v průběhu uplynulého roku stala obětí agresora, v EU se do tohoto problému dostala až polovina řidičů a v USA a Rusku to byly až dvě třetiny řidičů.
Jaké jsou nejčastější projevy agresivity
Podle posledních údajů odpovídá v ČR agresivní chování řidičů až za čtyřicet procent smrtelných dopravních nehod. Jako agresivní u nás pociťují řidiči především výhružná gesta a problikávání.
Častými projevy agresivity však obecně jsou i překračování rychlostních limitů, nedodržování bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucích vozidel, kličkování v jízdních pruzích nebo předjíždění v nepřehledných místech.
Řidičům pak také vadí bezdůvodné zabrání dvou parkovacích míst, včasné neztlumení dálkových světel, vjetí do ucpané křižovatky a následné zablokování provozu, předjetí řady čekajících vozů a agresivní natlačení se do jejího čela, odbočování z levého jízdního pruhu na poslední chvíli, změna pruhů bez použití blinkrů, nebo váhavá a nejistá jízda jiného řidiče.
„Všechny tyto situace jsou součástí běžného provozu a jsou v řadě případů také spouštěcím mechanismem, který může vyvolat agresivitu opravdu u každého, kdo v danou chvíli sedí za volantem,“ říká Martin Farář, vedoucí oddělení BESIP.
Jak můžeme být svým dětem špatným příkladem, ukazuje i další z videí nové kampaně BESIP „Děláš to taky!“:
Agresivní řidič svým jednáním nejen zvyšuje riziko vzniku dopravní nehody, ale následně negativně
působí na psychiku dalších účastníků silničního provozu. Tím vzniká dominový efekt, kdy jeden jediný
agresor dokáže vyvolat agresivitu u řady dalších lidí.
„Bohužel agresivita mezi řidiči jako taková u nás není v zákoně nijak definována. V některých zemích
tomu tak je, například v sousedním Německu, kde i u nás běžné problikání dálkovými světly auta před
námi je považováno za projev agrese. Na druhou stranu, v případě, že někdo na někoho vědomě
najíždí a snaží se ho například vytlačit ze silnice, může být obviněn z trestného činu. Podle některých
právníků dokonce z pokusu o vraždu, protože auto je zbraň. Záleží pak ale na dané situaci a posouzení
příslušným soudem,“ varuje Martin Farář z BESIP a advokát JUDr. Jan Černý to potvrzuje: „V případě
pouhého pokusu o vraždu hrozí pachateli deset až patnáct roků. Při těžkém ublížení na zdraví,
znovu zdůrazňuji i ve stádiu pokusu, tři až deset let. A u obecného ohrožení je tam sazba tři až
osm roků. Přitom k samotné nehodě agresivním způsobem jízdy ani nemusí dojít. Opravdu lze
některé situace posoudit tak, že by k takovému obvinění mohlo dojít.“
Mysleme na to, když usedáme za volant. Snažme se oprostit od negativních emocí, naplánujme si
svou trasu s dostatečnou časovou rezervou a v řadě případů se obrňme trpělivostí, neodpovídejme
na agresi další agresivitou, protože vždy je lepší dojet do cíle později, než nedojet vůbec.
