V novinách (deníku MF DNES) najdeš od 10. 3. všechny typy vzorových testů z češtiny a matiky, se kterými se u přijímaček můžeš setkat! Individuální testy, budoucí jednotné testy od CERMAT i SCIO testy. Nestresuj se hromadou knih, tady to budeš mít naservírované stručně a přehledně.

10. 3. nezmeškej v magazínu DNES TV dárek
- taháky na nejzáludnější otázky!

www.mfdnes.cz/ocko

Tucet nejzrádnějších chytáků

standardy / standarty
I když slova zní úplně stejně, znamenají něco jiného, a proto se také jinak píšou. Než začnete psát, rozmyslete si, o čem je vlastně řeč. „Standardy“ znamenají měřítka, normy, obecně uznávané vzory, v jednotném čísle se píšou s -d- na konci a skloňují se podle vzoru hrad (bez standardu). Přídavná jména (nadstandardní apod.), slovesa (standardizovat) či příslovce (nestandardně atd.) se vždycky píšou s -d. „Standarty“ jsou totéž co vlajky, praporky či fáborky, v jednotném čísle se píšou s -t- , za ním mají koncovku „a“ a skloňují se podle vzoru žena (bez standarty).

uši / ucha
Pokud budete váhat, který tvar užít, vždy se zamyslete, zda máte na mysli části orgán sluchu, nebo kus věci. „Uši“ patří výhradně lidem a zvířatům! Při skloňování dávejte pozor v 7. pádě, u životného rodu je správně „ušima“ (pán s velkýma ušima). „Ucha“ mají výhradně kastroly nebo tašky a v 7. pádě k nim náleží tvar „uchy“. Možná vás to bude tahat za uši, ale správně je např. „ruksak s utrženými uchy“. Pokud se ovšem stejná vada týká plyšového slona, pak se sluší říct „slon s utrženýma ušima“. Stejně by vás neměly splést „oči“ a „oka“. Zatímco „očima“ na vás zamrká váš pes, „okama“ by to dokázala jen polévka či děravé punčocháče.

vrátil ses / vrátil jsi se
Snad každý jazykový kvíz musí obsahovat úlohu na správné užití tvaru ses /jsi se. Tady je pravidlo velmi jednoduché: „Vrátil ses“ je jediná spisovná a kodifikovaná podoba, i když vás možná touha po spisovném vyjadřování bude nutit chybovat. Stejně tak se správně píše „to by ses nespletl“, „aby sis nenatloukl“, „kdyby ses učil“. „Vrátil jsi se“ je tvar, který se označuje jako hyperkorektní a je chybný. Snad ještě horší je napsat „tys se vrátil“ nebo „abys si nenatloukl“.

drahokamy / s drahokamy
Obecně samozřejmě platí, že v 7. pádě je vždy měkká koncovka -ami, -emi, jenže tato poučka v případě drahokamů neplatí. „Drahokamy“ je totiž podstatné jméno, které končí v 1. pádě jednotného čísla na -am, stejně jako třeba „klam“ či „hlavolam“ nebo „tým“ či „lem“. Ty všechny se skloňují podle vzor hrad „S drahokamy“ je tedy v 7. pádě stejné jako s hrady, ale také „s klamy“, „hlavolamy, „lemy“ nebo „s týmy“.

ručičkama / ručičkami
Ručičky (a stejně tak nohy) jsou podobně zrádný chyták jako uši/ucha nebo oči/oka. Takže ačkoli se obvykle 7. pád pojí s koncovkami -ami, -emi, i-ými, pro tyto části lidského těla to neplatí. „Ručičkama“ tedy může mávat třeba dítě, pokud je má například neumyté, bude správný tvar znít „špinavýma ručičkama“. „Ručičkami“ disponují například hodiny, o kterých pak můžeme říct, že „ukazovaly čas špinavými ručičkami“. Ovšem pozor! Pravidlo, které se týká lidských či zvířecích rukou a nohou, neplatí na jiné párové části těla. A tak je správně „s pažemi“, „kyčlemi“, „koleny“, „rameny“ nebo „prsy“.

veš, myš, lež, ves
Skloňování množného čísla, zvlášť v 7. pádě, slov veš, myš, lež či ves dávají zabrat všem. Bez výjimky. To protože při skloňování kolísají ve vzorech, částečně se skloňují podle vzoru kost a částečně podle píseň. „Veš“ má tedy v 7. pádě množného čísla podobu „vešmi“ podle vzoru kost. „Myš“ má analogicky obdobný tvar „myšmi“, taky podle vzoru kost. „Lež“ je na tom ovšem jinak, její správný tvar zní „lžemi“ jako písněmi. „Ves“, byť ji od vši odlišuje jen jeden háček, se skloňuje v 7. pádě podle vzoru píseň – a správná podoba je proto „vsemi“. 

lyže/ližiny
Lyže jsou sportovní potřeba, ližiny jsou jim často k nerozeznání podobné. Vždycky se však musí psát s měkkým -i-. Proč? „Lyže“ ve smyslu sportovního náčiní se vždycky píšou s ypsilon. Musí na nich ovšem jet člověk. „Ližiny“ ovšem pocházejí od slovesa „líhat“ neboli lehat a jejich úkolem je většinou posunovat nebo pohybovat jedním předmětem po druhém. A teď pozor, i sněžný skútr, který jede po sněhu, má ližiny – ty mu totiž pomáhají hladce svištět krajinou. Přitom je úplně jedno, že jste tyto ližiny vyrobili ze starých lyží...

metr čtvereční / čtverečný
V tomto případě mimořádně platí, že ať užijete „metr čtvereční“ nebo „metr čtverečný“, nikdo vám chybu vyčítat nemůže. Obě varianty jsou podle pravidel správně. „Metr čtvereční“ se jen používá častěji.

kůra/kúra
Nejprve je potřeba napsat, že se v češtině vyskytuje kůra i kúra, které se liší nejen pravopisem, ale hlavně významem. „Kůra“ je horní vrstva, která něco pokrývá, třeba strom, pomeranč, planetu Zemi i mozek. Původ téhle kůry je ve slovanštině, proto se píše s -ů-. „Kúra“ naproti tomu pochází z latiny a znamená proces nebo činnost, při které se něco uzdravuje, vylepšuje, opečovává. A tak máme lázeňské kúry, kúru na hubnutí, odvykací kúry, ale také manikúru či pedikúru. Nástraha může číhat tam, kde se léčíme pomocí kůry stromů, třeba dubu. To pak můžeme mluvit o léčebných účincích kůry (tedy dubu) nebo o léčebných účincích kúry (z kůry).

zhlédnou/shlédnout
Další z jazykových záludností, která sice stejně zní, význam je ovšem odlišný se týká tandemu shlédnout/zhlédnout. Tady si pokaždé rozmyslete, odkud a na co koukáte. „Shlédnout“ totiž musíte vždycky směrem dolů (shlédnout ze štaflí, shlédnou z okna). „Zhlédnout“ toho přitom můžete jako divák mnohem víc – například film, výstavu, hrad nebo muzeum. Navíc se v někom můžete také „zhlédnout“, pokud vám imponuje nebo jste si ho zamilovali. Pokud budete o prázdninách cestovat po českých rozhlednách, můžete je všechny „zhlédnout“ (tedy navštívit) a zároveň ze všech „shlédnout“ a pokochat se výhledem.

přestupný / přestupní
S výrazy „přestupní“ a „přestupný“ je to složitější, tady totiž nejde tak snadno oddělit oba významy. Jisté vodítko ovšem existuje. „Přestupný“ se většinou užívá ve smyslu přesahující nějaký počet, zřejmě nejčastěji ve spojení „přestupný rok“, tedy ten, kde se únor natáhl o jeden den. „Přestupní“ bývá spíš jízdenka či stanice, tady slovem popisujeme jejich účel, tedy něco vyměnit. Mluvit o „přestupním roku“ by bylo nevhodné, ovšem pokud použijete výraz „přestupná jízdenka“, nikoho nepohoršíte. Maximálně bude váš jazyk znít poněkud zastarale.

tipy/typy
Tradiční chyba, která se vyskytuje v jídelních lístcích, v nabídkách vizážistů, autosalonech a občas i v novinách. Přitom není těžké oba typy rozlišit. „Tip“ použijte, pokud chcete někomu něco doporučit (Mám pro tebe tip na dárek.) nebo když chcete dopředu odhadnout výsledek, ať už je to fotbalový zápas nebo zločinec v detektivce (Mým tipem je zahradník. Tipuji za vítěze Zahradníka.) „Typem“ označujeme nějaký druh nebo skupinu, která má shodné vlastnosti. „Severské typy“ mají blond vlasy, „domácké typy“ nevytáhnou nohy z pantoflí, „rodinný typ dovolené“ obnáší týden polehávání na pláži. Pokud vám někdo řekne, že „nejste jeho typ/tip“, nechte si vysvětlit, co má přesně na mysli. S ypsilon to znamená, že u něj nemáte se svým vzhledem nebo náturou šanci, s -i- vám zřejmě nedůvěřuje v nějakém klání.